Bulharský zpravodaj - březen 2017

Bulharský zpravodaj - březen 2017
18. března 2017

Vítejte u zralého Bulharského zpravodaje. Příroda se teprve probouzí, ale zpravodaj vychází košatý, plný článků a krásných obrázků.

Milí přátelé Dona Boska,

děkujeme, že jste si našli čas na čtení našeho výborného zpravodaje z Bulharska.

Tento měsíc byl, minimálně pro mě osobně, přechodem od zimy k jaru. Země se probudila, na mnoha místech bylo možno vidět sněženky.

V tomto čísle zpravodaje se vám představí nová dobrovolnice Anežka a také se dozvíte něco o Veskovi, druhém chlapci, který byl pokřtěn. Přes zimu jsme měli ještě zimní tábory, při kterých jsme stihli projet celý svět od Asie až po Jižní Ameriku.  Navštívila nás zde expedice z českých krajin a proběhl další kurz animátorů. Vzhledem k tomu, že po jaru následuje léto, bylo třeba již začít pomalu chystat letní tábory – tedy proběhlo plánování. Nakonec se dozvíte, kam všude se salesiáni z Bulharska během uplynulého měsíce vypravili.

Věříme, že si tohle číslo užijete stejně jako ta předchozí. A všem, kteří zvládli dočíst úvodník až do konce, díky že jste si přečetli i tento né úplně článek.

Putování za dobrodružstvím!

IMG_1256Letošní dívčí zimní tábor se nesl v duchu světové rodiny. Účastnilo se ho osm děvčat ze starozagorské romské machaly. Tentokrát jsme sídlili v Kazanlaku. V pátek odpoledne jsme dorazili na místo činu a v tu ránu mohla začít naše zběsilá jízda po světě!

Hned pro začátek jsme se vydali  až do daleké Asie. Postupem času jsme pak navštívili bystré jihoamerické indiány, divoké domorodé kmeny africké a celé putování jsme zakončili na ledem zamrzlém severu u Eskymáků. Holky se během pobytu dozvídaly různé kulturní rozdíly, účastnily se divokých a nebezpečných lovů a honů zvěře, luštily neznámé šifry, ale také se ocitly v roli dospělých žen, které se v různých podmínkách musí starat o rodinu a obživu. Závěrem tábora byla večerní multikulturní sláva, kde jsme hodovali, tancovali a veselili se v rolích příslušných kultur.

A protože nás během pobytu ani nesežral lev, ani jsme se nestali polárkovými dorty, můžeme se společně těšit na další dobrodružství!

Dorota Sedláčková

Zimní tábor kluků

IMG_1754I kluci vyrazili na víkend do Kazanlaku pod heslem „rodiny ve světě“. V pátek jsme se přenesli do Afriky, kde nás uvítali maskovaní Slavčo s Veskem, aby nás uvedli do tajů hry Ubongo.

Sobota se nesla v duchu indiánském. Dopoledne proběhla výroba luků a soutěž ve střelbě. Poté jsme pomáhali najít ztracené zlato náčelníka Siouxů. Odpoledne nás čekaly hry v parku „Tjulbeto“ a večer animovaný film Up.

Neděle byla zasvěcena olympijským hrám v Číně. Asi nejzajímavější byl fotbal, kdy jsme brčky foukali do ping-pongového míčku. Na závěr jsme navštívili park Rosarium a po výborném obědě se vrátili do Staré Zagory.

Václav Jakubíček

Stavba

Milí přátelé,

srdečně Vás všechny zdravím. Rád by Vás informoval o současné situaci na stavbě.

Ve vzdělávacím středisku se stavba zvedla o jedno patro, a tak už nás čeká poslední. Začali jsme práci na kopuli kostela s tím, že jestli se zadaří, tak by se za měsíc mohla obléct do zlatavého hávu. Pokračují práce na vzduchotechnice a elektroinstalaci, začala práce na podlahovém topení v kostele. Dorazily panely na  ½ střechy. Těsně před Velikonocemi bychom rádi zastřešili část objektu. Tedy plány veliké. Děkujeme za Vaši stálou podporu a vyprošujeme požehnanou postní dobu.

otec Jiří

Rozhovor s Veskem

Jak se jmenuješ? Můžeš nám říct něco o sobě?

Jmenuji se Veselin Genčev Christov a je mi 14 let. Pocházím ze Staré Zagory. Chodím do 8. třídy základní školy v Kazanlaku.

Máš nějaké koníčky?

Rád pracuju s dětmi. Baví mě sport, především atletika, zejména běh a skok do dálky.

Jak ses poznal se salesiány?

Před čtyřmi roky jsem začal navštěvovat kroužky, které vedli salesiáni v romské čtvrti ve Staré Zagoře. Začal jsem jezdit na jejich letní tábory. Před dvěma roky mi nabídli, že mohu žít na internátě u salesiánů v Kazanlaku.

Kdy jsi začal přemýšlet o křtu?

Otec Jaroslav mi nabídl možnost nechat se pokřtít. Nevěděl jsem pořádně, o co se jedná, tak jsem se na to vyptal. Poté jsem se zeptal mamky, jestli s tím souhlasí, a začal jsem přípravu společně s druhými, kterou vedl otec Jiří. Poté jsem pokračoval v přípravě na křest v Kazanlaku každé úterý.

Jaká byla příprava na křest?

Byla velmi dobrá, jsem s ní spokojený od začátku až do konce.

Proč sis vybral za patrona sv. Dominika Savia?

Protože byl dobrý světec. Byl jedním z chlapců, kteří studovali u Dona Boska. Stal se svatým v 15 letech.

Jak ses cítil po křtu?

Cítil jsem se jako bílý holub, který letěl.

Máš za sebou dvě svátosti smíření po křtu. Jak jsi prožíval tu první?

Nebylo jednoduché přiznat si svoje hříchy.... Mnohem jednodušší je hříchy dělat, než si je přiznat a jít se vyznat. Ale po svátosti smíření jsem cítil ulehčení v duši.

Chceš něco vzkázat čtenářům?

Přeji vám všem lásku, štěstí, abyste měli víru a pokračovali vpřed s Bohem.

Animátoři v Kazanlaku

IMG_2801Od 24. do 26. února proběhlo v Kazanlaku druhé setkání mladších animátorů. Sešli se mladí z Plovdivu, Svištova, Carevbrodu, Jambolu, Kazanlaku, Staré Zagory a Sofie.

Hned po příjezdu jsme slavili narozeniny dvou účastníků. V sobotu byly tři přednášky: Jaroslav Fogl hovořil o salesiánské pedagogice, Petr Cvrkal o důležitosti modlitby v životě křesťana a nakonec sestra Joana z Kongregace sester Nejsvětější Svátosti představila přítomným poslání tohoto společenství. Odpoledne jsme se díky etapovce seznámili s městem Kazanlak. Na večer připravila sestra Joana pro mladé hodinovou adoraci. Mladí se tak mohli ztišit a naslouchat Božímu hlasu. Pro mnohé to byl velmi silný zážitek.

V neděli nás čekala cesta domů. Společně strávený čas prohloubil přátelské vztahy a utvrdil duchovní spojení s Bohem.

Antonia Nikolova