Bulharský zpravodaj - duben 2017

Bulharský zpravodaj - duben 2017
20. dubna

Dubnové číslo a ohlédnutí za postní dobou barvitě vylíčené v zážitcích českých dobrovolníků i bulharských animátorů. Samozřejmě s krásnými snímky.

Milí čtenáři,

zdravíme Vás ve víru událostí a hlavně při vyvrcholení nejradostnějších křesťanských svátků, Velikonoc. Dlouhá příprava důležitost těchto dní jen podtrhuje. Dovolte nám tedy pozvat Vás k ohlédnutí za letošní postní dobou, jak je zaznamenaly fotoaparáty a pera bulharských misionářů.

Základna v Kazanlaku zažila tradiční nápor duchovních obnov. Aby s Bohem prohloubili svůj vztah, zavítali sem animátoři, machalské děti, ale i jejich rodiče. Krásné počasí přálo i poutím do Plovdivu, Rakovského a Veliko Tarnova.

A že jsme mezi mladými, ani v postní době nesměl chybět pohyb a radosti. A tak nastoupila Stará Zagora proti Kalitinovu v přátelském fotbalovém utkání a naše učitelka Desi oslavila třicáté narozeniny.

Na to vše se můžete těšit v tomto čísle. Přejeme Vám příjemné čtení a o radost z Pánova vzkříšení se nezapomeneme podělit příště.

Zpravodaj ke stažení a tisku: 17-04tisk.pdf

Desi má narozeniny

 

Jmenuji se Desislava Christova Frengieva a je mi akorát 30 let. Žiji ve Staré Zagoře a pracuji v nadaci „Don Bosko Bulgaria“ již 5 let.

Se salesiány jsem se seznámila před mnoha, mnoha lety. Pamatuji si, jak mě babička vodila na mši svatou. První setkání, na které si pamatuji bylo jednou na Nový rok v Kazanlaku s otcem Petrem Němcem a Martinem Sittem a několika chlapci z jiných bulharských měst. Tehdy jsem byla ve druhé třídě.

DSCN1367Připravovali jsme se na křest já, můj bratr, sestra a jedna dívka Kremena. Na Velikonoce 2001 jsme byli pokřtěni během noční liturgie. Byl to pro mě velmi pěkný zážitek. Poté jsme začali přípravu na první svaté přijímání. Můj bratr se sestrou jezdili se salesiány na tábory a jejich vyprávění bylo velmi silné. Já jsem vyrazila na tábor až ve svých 13-14 letech s Otcem Jiřím, Petrem Němcem, Cvetelinou a několika dobrovolníky na chatu Pašalica.

Během let mi salesiáni mnoho pomáhali a nejen mně, ale i druhým dětem. Vždy pomáhali, jak mohli. Jsem jim za to velmi vděčná. Ještě během mých studií pedagogiky pro základní školu, mě salesiáni přijali jako dobrovolníka v nadaci „Don Bosko Bulgaria“. Když jsem dostudovala, nabídli mi práci a já samozřejmě přijala.

Myslím, že to stačí. Pokud se chcete dozvědět více o naší činnosti v nadaci „Don Bosko Bulgaria“, přijeďte jako dobrovolníci a my vás přijmeme s otevřenou náručí.

Desi Frangieva

Setkání rodičů v Kazanlaku

V pátek 3. 3. 2017, kdy celé Bulharsko slavilo státní svátek, jsme se s rodiči vydali do Kazanlaku. Dopoledne účastníky obohatila přednáška otce Jaroslava, zatímco nejmenší děti, které nemohly zůstat doma, si užívaly Kazanlacké hřiště. Po výborném obědě, který připravila jedna maminka společně s naší pracovnicí Annou, jsme všichni navštívili přehradu Koprinku. Zbytek odpoledne byl volnější, maminky měly velkou radost, že si mohou zahrát deskové hry, zatímco mužskou část natolik uchvátil biliár, že se jim ani nechtělo vracet.

Kateřina Váňová

Postní doba v Bulharsku

Stejně jako v rodné domovině, i v Bulharsku započala postní doba. Každá z farností ji však prožívala jinak, vznikla různá postní předsevzetí. Ve Staré Zagoře se rozhodli odříkat si maso (dobrovolnice navíc i sladkosti a alkohol) a v Kazanlaku každé úterý a čtvrtek jíme chleba s máslem a se solí.

Pro nás dobrovolníky bylo největší zkouškou, když jsme na setkání dobrovolníků EVS bydleli a jedli ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Díky předsevzetí obdržel jeden z chlapců, Slavčo, k narozeninám chleba s máslem, margarínem, solí, a svíčkami.

Přes postní dobu se také konaly křížové cesty, a to jak v Kazanlaku, tak v Zagoře. Pro mě byla nejzajímavější jedna, kterou jsme měli u přehrady Koprinka. Začali jsme později večer, a tak jsme viděli a slyšeli nejen různé ptáčky, ale přidalo se k tomu velké množství žab a dokonce i nějaké sovy.

V Kazanlaku jsme se Během postní doby také modlili Akatist, což je modlitba východního rítu k Panně Marii.

Václav Jakubíček

Duchovní cvičení

Tento měsíc se v Kazanlaku vystřídaly tři skupiny na duchovní cvičení. Dvě pro romské děti ze Zagory a jedno pro mládež z farností. O této akci nás informuje jedna z účastnic Gergana Georgieva:

Ve dnech od 17. do 19. 3. jsme prožili duchovní cvičení v Kazanlaku. My – parta čtrnácti mladých ze Sofie, Rakovského, Staré Zagory, Kazanlaku a Kalčeva jsme se připravovali na Velikonoce. V pátek než jsme se ztišili, jsme si zahráli několik her. Poté již následovala modlitba a slůvko na dobrou noc.

Následující den jsme prožili v tichu, abychom během přednášek i přestávek měli možnost slyšet, co nám chce Bůh říct. Přednášky měl o. Petr Němec.

Odpoledne jsme šli ven na křížovou cestu, jejíž zastavení jsme si jednotlivě připravili. Po návratu proběhla příprava na svátost smíření. Po zpovědi jsme slavili mši svatou a pak následovala noční adorace, kdy každý mohl být sám s Bohem.

V neděli po mši svaté jsme se rozloučili nabiti očekáváním Kristova vzkříšení.

Na cestě s Kristem přes Kalvárii...Duchovní restart pro animátory

 

Nekrácený překlad Gerganina článku

Gergana Georgieva

Fotbalová sezóna je tady!

V neděli 26. 3. se v nedaleké vesničce Kalitinovo konal přátelský fotbalový zápas chlapců do 13 let. K zápasu nastoupilo sedm chlapců ze Staré Zagory a sedm chlapců z Kalitinova. Oba týmy cítily vítězství na dosah a šance na výhru byly nesporně vyrovnané. Nebylo pochyb, že zápas bude napínavý. Avšak hned v prvních minutách zápasu překvapilo Kalitinovo nečekaným gólem, což posílilo sebevědomí týmu a góly se už jen sypaly. Přestože byl zápas plný emocí, oba týmy hrály v plném nasazení, velice čestně i vyrovnaně a vše se neslo v přátelském duchu. Nakonec zápas skončil vítězstvím Kalitinova 6:0. Nicméně tým ze Staré Zagory nevěší hlavu. Všichni si zápas užili a pilně trénují na očekávanou odvetu.

Dorota Sedláčková

Fotbalový zápas: Stará Zagora vs Kalitinovo

 DSCN0234 DSCN1467 DSCN1477

 

Vstoupit do galerie.

Výlet do Jambolu

Z klidného venkovského nádraží vesničky Kalitinovo se jednoho povolebního pondělního rána ozýval zvuk kytary a zpěv písní. To se tam totiž zrovna scházely kalitinovské děti z nedalekého Seliště, aby společně s otcem Martinem a dobrovolníky Janem, Dorotkou a Anežkou vyrazily na výlet do Jambolu. Den předtím proběhly volby, a tak měly děti volno. A jaké může být lepší využití volna, než někam společně vyrazit?

Výprava nakonec čítala 24 osob. Hojnost byla nejen v počtu účastníků, ale rovněž v zábavě a radosti. Hudba se ozývala celou cestu do Jambolu, až se i pan průvodčí na chvíli zastavil, aby si to poslechl. Kromě toho děti řešily hlavolamy, hrály Černého Petra nebo hru Dobble.

Oběd v místním kostele všechny moc potěšil a vhod přišla i následná krátká modlitba, občerstvení i pro duši. Největším hitem výletu byl ale jednoznačně místní park a jeho krásné dětské hřiště. Na něm by děti dokázaly strávit ještě víc času, než tři hodiny. Čas se ale zastavit nedal a všechno pěkné jednou končí.

Nezbývá, než s vděčností děkovat za tento krásný den, který se moc povedl, a doufat, že si něco podobného brzy zopakujeme.

Anežka Kotrbová

Výlet do Jambolu

DSCN0249 DSCN0245 DSCN0240 

Vstoupit do galerie.