Misijní zpravodaj z Bulharska - leden 2015

Misijní zpravodaj z Bulharska - leden 2015
11. ledna 2015

Práce pro „Nadaci Don Bosco Bulgaria“ je pro mě velkou radostí a zadostiučiněním. Důležité, cenné a motivující je pro mě zejména to, že se mohu přímo podílet na podpoře ohrožených dětí a mládeže. Považuji to za čestnou úlohu.

Martina Ivanova Staneva-Antonova

 

PDF formát v plném českém znění a s fotkami ke stáhnutí ZDE.

- Úvodem

Milí dobrodinci a příznivci salesiánských misií v Bulharsku,

dovolte, abych se Vám představila. Jmenuji se Martina Ivanova Staneva-Antonova. Absolvovala jsem filosofii na Sofijské universitě a také studuji magisterský program „Umělecké psychosociální praktiky“ na Nové bulharské universitě. Ráda se bavím se starými i novými přáteli, cestuji a tancuji. Pro Kongregaci Salesiánů Dona Boska v Bulharsku pracuji od roku 2009.

Práce pro „Nadaci Don Bosco Bulgaria“ je pro mě velkou radostí a zadostiučiněním. Důležité, cenné a motivující je pro mě zejména to, že se mohu přímo podílet na podpoře ohrožených dětí a mládeže. Považuji to za čestnou úlohu. Sama mám zkušenosti s využitím uměleckých prostředků při práci s dětmi ve výchovných institucích. 

V „Nadaci Don Bosco Bulgaria“ působím jako administrativní pracovnice. Mám na starost především projekty, které do určité míry zajišťují chod naší organizace. Jednou z důležitých věcí, za které jsem zodpovědná, jsou dobrovolníci, bez nichž si práci naší nadace dokážeme jen těžko představit.

Čeští dobrovolníci přicházejí do Bulharska v rámci projektů „Evropské dobrovolnické služby“ (EVS). Jejich pomoc je pro nás velmi potřebná a vítaná, protože jako nevládní a nezisková organizace nemáme přímé zdroje příjmů, a přitom práce s romskými dětmi a mládeží, jakož i s bulharskými budoucími animátory, vyžaduje energii a dobrý tým.

Od roku 2010 přijímáme české dobrovolníky vysílané partnerskou „Salesiánskou asociací Dona Boska“ (SADBA).

Dosud jsme touto cestou přijali 11 dlouhodobých dobrovolníků, kteří pomáhali při aktivitách nadace ve městech Stará Zagora a Kazanlak i v obci Kalitinovo. V letních měsících se na vytváření programů pro naše dětské tábory podílejí také krátkodobí dobrovolníci.

Projekty EVS, pakliže jsou schváleny, pokrývají z větší části náklady na cestovné, stravu, ubytování a kapesné dobrovolníků, a tak výrazně odlehčují rozpočtu nadace.

Děkujeme však především Vám, za Vaši štědrost, která je nezávislá na byrokratických procesech.

Vám všem – čtenářům, pomocníkům, dárcům, dobrovolníkům a sympatizantům salesiánského díla – ze srdce přeji požehnaný, radostí a milostí naplněný nový rok 2015!

Martina Ivanova Staneva-Antonova

- Potáborové setkání

O víkendu 12. až 14. prosince probíhalo v Kazanlaku tradiční potáborové setkání.

Byl to čas vzpomínání na dobu prázdninové pohody a hlavně čas k setkání s kamarády.

Pro mě osobně to znamenalo poznat děti a mladé z různých koutů Bulharska. Účastníků bylo celkem 18. Společný program začal v pátek večer zajímavou hrou, při které jsme se seznamovali díky útržkům (čistého) toaletního papíru. S každým odtržením jsme měli za úkol říci druhým něco bližšího o sobě.

Poté následovalo kino. Za zvuku křoupání popcornu menší děti fandily Dědovi Koledovi (bulharská obdoba Santa Klause) při roznášení dárků, zatímco ve vedlejší místnosti mládež se zatajeným dechem sledovala odvahu a lásku mladé světice Marie Goretti. Sobotní den začal liturgií. Po ní se promítaly fotky z táborů a děti vzpomínaly na společné chvíle plné zábavy. Poté si každý účastník mohl vyrobit vánoční svícen a přáníčko.

Po obědě jsme se všichni proměnili v námořníky a vypluli přes oceány vstříc dalekým přístavům. V přístavech jsme obchodovali se zlatem, kamením, solí a střelným prachem. Za ušetřené peníze si pak skupinky mohly vsadit v loterii, a vyhrát tak mnohem víc peněz, než se jim podařilo ukořistit ve hře. Vrcholem sobotního večera bylo pojídání pálivých papriček, kterého se zúčastnili pouze vyvolení. Mělo ovšem takový úspěch, že děti od té doby nechtěly jíst skoro nic jiného.

Při nedělní svaté liturgii nám otec Martin připomněl, že máme zapálit již třetí svíčku na adventním věnci a vyčistit své srdce od všeho, co tam nepatří. Po bohoslužbě jsme se sbalili a na cestu jsme si navzájem darovali hezká novoroční přání a poděkování za čas strávený společně.

S pocitem krásně prožitého víkendu jsme se rozjeli se do svých domovů.

dobrovolnice Helena

- Vánoční besídka

Vypravěč pravil: „Čas je před dvěma tisíci lety. Místo je Betlém v zemi judské.“

Ale skutečným časem je 20. prosinec 2014 a místem farní sál ve Staré Zagoře. Začíná totiž vánoční besídka s divadelní hrou o putování tří králů za hvězdou. V sále se sešlo 80 dětí, rodiče, kluci z kazanlacké oratoře, zaměstnanci „Nadace Don Bosco Bulgaria“, otcové salesiáni i zástupkyně starozagorského tisku Rumjana Lečeva.

V představení účinkovali kromě 50 dětí i otcové, dobrovolníci a učitelky z našeho střediska. Všichni společně připravili dvouhodinové pásmo písní, tanců, scének, prezentací a soutěží. Za účinkování a za píli během školního roku děti na závěr odměnil vánočními dárky Děda Koleda.

Je normální, že pohled ze zákulisí bývá jiný, než pohled diváka. Nikdy jsem ale nezažila, aby se oba pohledy tolik lišily. Paní redaktorka Lečeva ve svém článku z úterý 23. 12. psala o světových jazycích, ve kterých se na besídce zpívalo, o tancích, které „naplnily sál“, o „bouřlivých potlescích, kterými rodiče odměnili mladé herce za ztvárnění biblického příběhu o narození Krista.“

Někteří mladí herci ale ještě ani hodinu před představením o svém herectví nevěděli (mnoho dětí totiž nedorazilo, a hra se tak málem nekonala). Zpěváci se rozhodli zpívat, nebo také nezpívat, den předem. Přímo na pódiu si muzikanti prohodili hudební nástroje podle hesla: kdo je silnější, bude hrát na tamburínu. Ten, kdo měl besídku uvádět, si uvádění rozmyslel. A dalo by se pokračovat.

Zákulisí bylo divoké. Bylo podstatnou zkušeností pro mou další práci s dětmi, na společném prožívání besídky se však nijak nepodepsalo a reflexe paní novinářky dokazuje, že celé představení bylo vlastně úspěšné.

Zmiňované potlesky skutečně byly bouřlivé a děti byly šťastné. Byly až nečekaně hodné. Malí pětiletí tanečníci a zpěváci přišli o 40 minut dříve a vydrželi v tichosti sedět a čekat na zahájení. Sál byl vyzdobený výrobky dětí.

Představení uváděla paní učitelka Rosica a šestnáctiletá Toni, budoucí cukrářka. Moc dobře spolupracovaly a působily velice profesionálně.

Besídka byla tedy povedená a za její úspěch všichni vděčí především našim důvtipným a obětavým učitelkám Desislavě a Rosici. Děkujeme!

dobrovolnice Lenka

- PF 2015

V kazanlackém kostele svatého Josefa jsme jako každoročně položili malého Ježíška do dřevěných jeslí, abychom si připomněli, že se v Betlémě Boží Syn stal jedním z nás. I Vám, drazí čtenáři, ze srdce přejeme radost z narození našeho Pána a hojnost Jeho požehnání po celý nový rok.

Děti ze Staré Zagory se loučily se starým rokem v Kazanlaku, kde jsme pro ně připravili zajímavý program. Během něj mohly změřit své síly v nejedné soutěži. I Vám přejeme do nového roku stálé zdraví, soutěživého ducha a smysl pro fair-play.

V posledních dnech starého roku k nám opět přijeli francouzští skauti, aby svým klaunským představením rozveselili děti z oratoří v Kazanlaku a Kalitinovu. I Vám přejeme, aby Vás v novém roce neopouštěla dobrá nálada a smysl pro humor.

 

- Objednejte si

Zpravodaj „Salesiánské misie v Bulharsku“ je možné si objednat u P. Martina Jílka, SDB na jilekmartin@seznam.cz, nebo stáhnout na www.bulharsko.sdb.cz.

Vydává: Salesiánská asociace Dona Boska, o. s., Kobyliské nám. 1000/1, Praha 8, 182 00.

Připravují: Vojtěch Kolář. Sazba: Karel Svoboda.

Uzávěrka je vždy 25. dne v měsíci. Příspěvky pište na cagliero@sadba.org. Více info naleznete na www.bulharsko.sdb.cz a www.sadba.org.